Shemale, Tranny, LadyBoy
Strap-on, Pegging
Chastity belt

 

strap-onSedím na gauči v pokojíku a popíjím večerní kávu. Jsem nedočkavá, až se vrátí moje drahá polovička z práce. Už dlouho jsem pro ni nepřipravila žádné překvapení, a tak jsem si řekla, že to dneska napravím. Proto sedím ve svém průsvitném župánku a pod ním mám jen roztomilé nalepovací mašličky – dvěma mám překryté bradavky a třetí mám těsně nad poštěváčkem. Tuto hezkou ozdobu jsem dostala k narozeninám, tak jsem se rozhodla, že ji teď použiji. Vrátí se už za chvíli, za malou chviličku… Vždycky mě tak rozpálí, nadrží mě, až mám mokré kalhotky. Jak tak na ni myslím, přestávám se ovládat. Sáhnu do šuplíku, který je hned vedle gauče, najdu moji oblíbenou hračku – skleněné dildo, kterému říkám zkráceně „skleňák“, potřu ho lubrikačním gelem a začínám se dráždit. Hladím se s ním opatrně, abych si neshodila mašličku – trvalo mi tak dlouho, než jsem si ji nalepila tak, abych byla spokojená a abych si byla jistá, že mi nespadne. Přejíždím si chladnou špičkou po poštěváčku a vnímám  hladkost svého skleněného přítele. Pak se dostanu až na dírku a pořádně ji promažu. Gauč zasténá, jak se prohnu – zasunuji ho dovnitř a pokračuji úplně nadoraz, ruku mám celou mokrou a vnímám jen sklo uvnitř sebe.

 Škoda, že jsem si ho nedala nejdřív do ledničky… Nevadí, třeba příště… Protože se nesoustředím na nic jiného a sténám, teď už docela hlasitě, přeslechnu rachot klíčů v zámku a teprve když se nadechnu a zaslechnu odkašlání, po zádech mi přejede smrtelné mrazení. Stojí na prahu a dívá se, jak si to užívám s nějakým kusem skla. To se nemělo stát… Chci říct něco na omluvu, ale vtom mi spadne brada - sjedu ji pohledem od hlavy až k patě a s vykulenýma očima hledím, co má na sobě. Chtěla jsem ji původně překvapit mašličkami a připravit se na ni, ale zatím ona překvapila mě – blonďaté vlasy jí padají na kožený plášť, který má až po zem, očividně si ale zbytek převlékla už v autě. Těsně k tělu jí přiléhá černý kožený korzet, ale co je nejdůležitější, má připínací penis na kalhotkách. Takže to bude podle ní, napadne mě. Ve své poněkud vtipné pozici – ztuhlá se skleněným penisem v sobě a neschopná pohybu -  mě najednou přepadne strach. Tváří se nepříčetně a divím se, že ještě nepřiskočila a nevyrvala mi skleňáka ven. Když mlčí, vytáhnu ho, odložím na připravený kapesníček a dám nohy k sobě. Potom pokorně padnu na kolena a přilezu k ní se svěšenou hlavou, očekávajíc trest. Klečím teď na všech čtyřech a cítím svůj vlhký rozkrok. Neodvažuji se na ni podívat, ale to, co jsem před chvílí viděla, mi stačilo. Obejde mě a po chvilce prohlížení si mé potupy mě pleskne přes zadeček, až skoro přepadnu dopředu.
„Zvedni se,“ přikáže tiše nebezpečným hlasem a já si stoupnu. Ukazuje na stůl a já hned pochopím, přehnu se přes něj a čekám. Asi si mě zase prohlíží, protože se chvíli nic neděje.
„Vystrč na mě pořádně ten zadeček!“ vybídne mě a já se prohýbám v zádech, jak jen můžu, aby byla spokojená. Nevím, odkud ji vytáhla – pleskavý dopad plácačky se rozlehne po celé místnosti. A zase, a další. Potichu přijímám rány – vím, že teď nesmím vydat ani hlásku. Paní, na kterou se teď přeměnila moje přítelkyně, nic neříká a já vím, že je opravdu zle. Když mi za chvilku zadek skoro hoří, přestává, schovává plácačku a konečně na mě zase promluví.
„Co máš zakázáno?“ tiskne mě ke stolu a ničím jiným, než rukou se mě nedotýká.
„Nesmím se bez Vašeho dovolení uspokojovat, má Paní,“ odrecituji a čekám, jestli to bylo správně. Nic jiného mě vzhledem k situaci nenapadlo a vím, že to byl jeden z prvních zákazů, který jsem dostala, když jsme spolu začaly.
„A co tě čeká, když to porušíš?“ ptá se dál. Takže to bylo správně.
„Čeká mě trest, má Paní,“ odvětím poslušně a cítím její vůni – má ty oboustranné kalhotky. Máme jich víc druhů. Je podle všeho hodně nadržená, přede mnou to ale nedává najevo.
„Trest, ano. Tentokrát ti ho ale dám já, nebudeš mít takový luxus, aby sis ho vymyslela sama, jako minule“ pokračuje a já vlhnu ještě víc. Její hlas má na mě zničující účinek. Vím, že mě to bude hodně bolet nebo že se mě naopak schválně ani nedotkne. Teď se mě ale dotýká – trhne mi hlavou směrem nahoru a obnaží mi krk. Držím hlavu poslušně nahoře, zatímco slyším cvaknutí řemínku. Nasadila mi obojek, který jsem od ní dostala, když mi prozradila, jakou oblast sexu má ráda. Obojek svírá můj krk a je jen a jen můj. Mám na něm nápis, který je pro moji roli příznačný – „Slave“. Utáhla mi ho kolem krku, aniž by se zeptala, jestli mě to škrtí nebo ne a od té doby ho vždycky, když si hrajeme, nosím, už jsem si na něj ale zvykla a těší mě, že ho můžu mít. Připne mi na přezku vodítko – obyčejný řetěz jako pro psa. Když jsem ho viděla poprvé, říkala jsem si, že nic tak degradujícího jsem ještě neměla, pak se mi ale začal líbit víc a víc. Podle všeho ho vytáhla už před malou chvílí z kapsy pláště. Když se ujistí, že přezka sedí, škubne… Paní umí za vodítko tak hezky škubnout… Přestanu se opírat o stůl a jdu před ní, jak mi přikázala lusknutím. Máme sice záclony, ale někdy si říkám – kdyby tak poklidní lidé této ulice věděli, co se tu občas děje… Ta představa, že nic nevím, mě vzrušuje a představuji si ty jejich pohoršené pohledy. Vede mě do vedlejší místnosti a já nedávám pozor na cestu.
„Běž rovně!“ napomíná mě káravě. Trošku klopýtnu, ale pak srovnám krok a dívám se pozorně pod nohy. Jí to ale nestačí a zastaví mě.
„Na co myslíš? Hm?“ drží si mě teď u obličeje a šeptá mi do ucha. „Asi si tě budu muset dát na kratší řetěz, co?“ a aniž by čekala na mou odpověď, omotá si vodítko těsněji kolem ruky. Získám tak menší možnost pohybu a ani nedutám, jen pokračuji v cestě.
Pokoj je nachystán podle mě a myslím, že je to i podle jejího vkusu, ty kalhotky jsem ale nečekala a nepřipravila dost polštářků, na které by si mohla kleknout. Smrtelné ticho mi napovídá, že to byla velká chyba, toto nepředvídat. Odepne mi vodítko, stojí u dveří a já se rychle rozběhnu do skříně, abych mohla nachystat polštářky. Vytahám je ven a rozmístím tak, aby to pro ni bylo pohodlné. Pak si stoupnu a zapíchnu oči do země, aby bylo vidět, že už je vše nachystáno. Přijde ke mně, sedne si a ohne mě přes koleno. Zase mám vystrčený zadek a přijímám její rány.
„To máš za to, že to tu nebylo připravené,“ drtí mezi zuby a každá rána je silnější a silnější. Dostávám jako malá holka a už už se mi derou ven slzy, když přestane a šťouchne mě na zem. Luskne a ukáže rukou nahoru. Stoupám si a ona mě bere za bradu.
„Pěkně ses mi oblékla…“ poznamená při pohledu na mé mašličky, z nichž jedna je už trošku promočená od mých šťáv. Svým obličejem se mě téměř dotýká a pro mě to jsou strašná muka, nemoci se jí dotknout. Jak se rychle přiblížila, tak se rychle vzdálila.
 „Sundej si ten župánek…“ ukáže na něj, odhodí svůj kožený plášť na zem. Sedne si na polštářky a umělý penis jí trčí vzhůru. Paní mění nálady z přísné na … méně přísnou. Dívám se pořád do země a pomalu si ze sebe sundávám župánek. Striptýz jí vždycky dělám moc ráda, ale teď je to dost neobvyklé, protože nejsme na stejné úrovni.
„Co je?“ sekne mě její hlas a tak se soustředím, abych se na ni nedívala a nebylo to příliš rychle, ale aby se jí líbilo a aby byla spokojená. „Nerada čekám…“ řekne a já nevím, jestli si mám pospíšit, nebo být pomalá, aby z toho něco měla. Když vidím, že se zvedá, rychle nechám župánek sklouznout na zem a stojím tam nahá, jen s mašličkami a obojkem s řetězem.
„To teda trvalo,“ řekne povýšeně, odepne mi řetěz a luskne. Klesám na kolena a na ruce. Rozcuchá mi vlasy, jak mě za ně popadne a druhou rukou mě škrábe na zádech, až cítím pálivé brázdy.
„Jsi neposlušná, děláš si to, když nejsem doma… Teď něco uvidíš!“ a sotva se stačím nadechnout, vrazí mi krouživě do vlhké kundičky umělý penis. Zasténá, protože si zarazila ten v kalhotkách dovnitř a teď se pomalu hýbe, aby si na něj zvykla. Na mě se vůbec neohlíží a nevadí jí, že mě to bolí. Pak začne divoce přirážet a já hekám na celý pokoj.
„Jo, řvi jak děvka! Nic jiného totiž nejsi!“ křičí na mě a krouží pánví. Chytí mě teď za obojek, který mě škrtí ještě víc a vzdechy, které ze mě jdou, jsou trhavé a krátké. Motá se mi hlava z nedostatku vzduchu, ale nemůžu se teď složit. Pouští mě a vráží ho do mě dál.
„Běda, jestli ti spadne ta mašlička, ta se mi totiž moc líbí…“ škodolibě se zasměje a nabírá mě dál. Mašličky na mě sice pořád drží, ale potím se tak, že se bojím, že budou za chvilku na zemi a teprve pak to pořádně schytám. Zase mě chytá za obojek a já jsem na pokraji mdlob, jak mi zaklání hlavu.
„Líbí se ti to? Co?“ řve na mě a chvilku jsem beze vzduchu.
„Ano Paní, líbí se mi to, moc,“ řeknu přidušeně.
„Takže už si to nebudeš dělat sama?“ vyzvídá, zatímco mě drtí zezadu a její vlasy mě lechtají na zádech. „Co?“ přeskočí jí trochu hlas a nemůžu jí odpovědět, proto jen zavrtím hlavou. Dildo uvnitř ní jí očividně při tom prudkém pohybu narazilo na její spouštěč rozkoše, který umím vždycky najít jen já.
„Nebudu, nikdy, má Paní!“ vydechnu, jakmile zase můžu dýchat.
„Dělala sis to sama, proto si to já teď udělám o tebe, abys viděla, jaké to je,“ sténá. „Když nechceš čekat na mě a používáš nějaké podřadné hračky,“ vzdychá a má o několik oktáv vyšší hlas, než předtím. Vím, že bude a mrzí mě, že mi nedovolí jí to udělat jinak, že jen klečím a čekám, až ta umělá věc udělá vše za mě. To je dost krutý trest, který si ale zasloužím.
„Děkuji Vám, má Paní,“ řeknu přesto a trpně snáším to, že tentokrát ji neudělám já. Vlasy se mi lepí na čelo a už to nemůžu vydržet. Její přirážení je teď pomalejší, ale pokud je to možné, je ještě hlubší, než předtím. Držím a čekám, až se má Paní udělá. Nic jiného dovoleno nemám. Slyším hlasité zasténání, cítím poslední hluboký příraz a pak jak se zakloní.
„Odepni mi to!“ štěkne na mě a já se hned otáčím. Snažím se popadnout dech, jak mě škrtila obojkem. Opatrně jí rozepnu kalhotky a vysunu z ní i hračku.
„Vidíš, udělala jsem se jenom díky tomu, ne díky tobě. To je pro příště, až se zase budeš dělat sama,“ řekne povýšeně a shlíží na mě. Asi čeká, že se budu vzpírat, ale už jsem se to docela naučila. Pokouším se zformulovat větu, která by dávala smysl. Po takové náloži, kdy jsem navíc ani nemohla dýchat, to pro mě není lehké, ale přesto se mi to podaří.
„Nebudu si to už dělat Paní, bez Vás už nikdy ne,“ slibuju jí, rozepnu řemínek kalhotek, který je na jejím boku a položím pomalu na polštářek. Chytí mě za obojek a jakoby na rozloučenou přiškrtí. Pak mi ho rozepne a odhodí do jedné z krabic, kde máme hračky.
„Tak je hodná,“ pochválí mě, přejede mi po zpocených zádech a pak ukáže na dveře. Nemůžu se tedy o ni starat dál, to je poslední část trestu. Odcházím ven a nechávám ji tam, aby si odpočinula a jsem spokojená…

Sexshop Růžový slon
sexshop Růžový slon